|
|
Oceňovaný důstojník, nemilovaný velitel. Bedřich Neumann a československá armáda
Maršálek, Zdenko
Bedřich Neumann se ke kariéře profesionálního důstojníka dostal jako československý legionář v letech první světové války. V meziválečné armádě nepatřil k nejvyšší generalitě, byl ale jedním z nejvíce uznávaných odborníků „vyššího středního velitelského managementu” armády. Strmá kariéra vyústila za druhé světové války během jeho působení zprvu v domácím a poté v zahraničním odboji. Stal se jedním z hlavních cílů komunistické propagandy snažící se oslabit pozici londýnské exilové vlády, a nástup komunistů v roce 1945 jeho kariéru zastavil. Po emigraci v roce 1948 se Neumann – již potřetí v životě – zapojil do boje za svobodu a nezávislost vlasti. Vynikající teoretik a štábní důstojník ovšem dodnes není doceňován a na jeho památce dodnes ulpívají zvláště důsledky cílených pomluv a očerňování komunistické propagandy.
|
|
|
Podplukovník generálního štábu československé armády František Hrubiš (1897-1967)
Urban, Karel ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá osobností Františka Hrubiše (1897-1967), celým jeho životem a zasazením do kontextu doby. Zaměřuje se převážně na jeho vojenskou kariéru a jeho podíl na mnoha důležitých momentech naší historie, jakými jsou účast v československých legiích, pozdější kariéra v československé armádě za první republiky, události druhé světové války, život po válce a jeho účast v procesu s Rudolfem Slánským. K dokreslení celkového obrazu osobnosti se práce zabývá stručnou historií rodiny a prostředím, ve kterém vyrůstal. Práce vychází z výpovědi pamětníka, údajů nalezených v dokumentaci Vojenského historického ústavu Praha, dokumentace z Archivu bezpečnostních složek a sbírek písemností osobní povahy uložených v Národním archivu Praha, jakožto i z osobních rodinných fotografií a korespondencí. Závěr představuje shrnutí získaných informací a poznatků, nejen z daných dokumentů, ale také z výpovědi dcery Františka Hrubiše, Jarmily Filipové. Klíčová slova František Hrubiš, československé legie, první světová válka, Berezovka, československá armáda, druhá světová válka, Buchenwald, proces se Slánským, Francis Edwin Keary
|
|
|
Československá vojenská cvičení 1933 - 1938
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem této práce jsou závěrečná vojenská cvičení československé armády v rozmezí let 1933-1938. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zabývá československou armádou a reorganizací v období 1932-1938. Další kapitola se soustřeďuje na charakteristiku závěrečného vojenského cvičení. Třetí kapitola je potom věnována závěrečnému vojenskému cvičení 1934, čtvrtá pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1935, pátá kapitola pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1936 a kapitola šestá o závěrečném vojenském cvičení 1937. Sedmá kapitola se zaměřuje na rozhodčí službu na závěrečných cvičení. Kapitola osmá přibližuje účast zahraničních delegací na manévrech a konečně kapitola devátá, poslední, se věnuje problematice manévrů v médiích.
|
|
|
Historie českého (československého) reenactingu
Procházka, Filip ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo dle možností zmapovat nejpopulárnější úsek koníčku zvaného reenacting či reenacting, tedy připomínání vojenské historie, respektive vojáků a vojenských jednotek a to s ohledem na jeho možnou historii před rokem 1989 a následný rozvoj. Dle předpokladů je jeho historie po tzv. Sametové revoluci mnohem bohatší, nicméně tento koníček existoval i dříve. Tehdy byly převážně připomínány starší konflikty - napoleonské války a válka Prusko - rakouská v roce 1866. Budoucí reenactors se rekrutovali ze šermířů, trampů. Rok 1989 byl pro všechny zúčastněné skutečně předělem, který umožnil nárůst členské základny, získávat vybavení, bylo možné pořádat akce a účastnit se jich a hlavně, bylo možné připomínat si další etapy naší historie. V rámci této aktivity se valná většina reenactors snaží o to, aby připomínali své předobrazy co možno nejvěrněji. Nová je snaha pořádat nejen bojové ukázky, ale i aktivity připomínající interaktivní muzeum. Práce si neklade za cíl pokrýt historii reenactingu vyčerpávajícím způsobem, ale po zkušenostech získaných při sběru podkladů spíše tak, aby bylo zachyceno vše důležité, aby mohla být také využita jako startovací bod pro případné následovníky.
|
|
|
Československá vojenská cvičení 1933 - 1938
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem této práce jsou závěrečná vojenská cvičení československé armády v rozmezí let 1933-1938. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zabývá československou armádou a reorganizací v období 1932-1938. Další kapitola se soustřeďuje na charakteristiku závěrečného vojenského cvičení. Třetí kapitola je potom věnována závěrečnému vojenskému cvičení 1934, čtvrtá pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1935, pátá kapitola pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1936 a kapitola šestá o závěrečném vojenském cvičení 1937. Sedmá kapitola se zaměřuje na rozhodčí službu na závěrečných cvičení. Kapitola osmá přibližuje účast zahraničních delegací na manévrech a konečně kapitola devátá, poslední, se věnuje problematice manévrů v médiích.
|
|
|
Československá vojenská cvičení 1933 - 1938
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem této práce jsou závěrečná vojenská cvičení československé armády v rozmezí let 1933-1938. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zabývá československou armádou a reorganizací v období 1932-1938. Další kapitola se soustřeďuje na charakteristiku závěrečného vojenského cvičení. Třetí kapitola je potom věnována závěrečnému vojenskému cvičení 1934, čtvrtá pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1935, pátá kapitola pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1936 a kapitola šestá o závěrečném vojenském cvičení 1937. Sedmá kapitola se zaměřuje na rozhodčí službu na závěrečných cvičení. Kapitola osmá přibližuje účast zahraničních delegací na manévrech a konečně kapitola devátá, poslední, se věnuje problematice manévrů v médiích.
|
|
|
Historie českého (československého) reenactingu
Procházka, Filip ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo dle možností zmapovat nejpopulárnější úsek koníčku zvaného reenacting či reenacting, tedy připomínání vojenské historie, respektive vojáků a vojenských jednotek a to s ohledem na jeho možnou historii před rokem 1989 a následný rozvoj. Dle předpokladů je jeho historie po tzv. Sametové revoluci mnohem bohatší, nicméně tento koníček existoval i dříve. Tehdy byly převážně připomínány starší konflikty - napoleonské války a válka Prusko - rakouská v roce 1866. Budoucí reenactors se rekrutovali ze šermířů, trampů. Rok 1989 byl pro všechny zúčastněné skutečně předělem, který umožnil nárůst členské základny, získávat vybavení, bylo možné pořádat akce a účastnit se jich a hlavně, bylo možné připomínat si další etapy naší historie. V rámci této aktivity se valná většina reenactors snaží o to, aby připomínali své předobrazy co možno nejvěrněji. Nová je snaha pořádat nejen bojové ukázky, ale i aktivity připomínající interaktivní muzeum. Práce si neklade za cíl pokrýt historii reenactingu vyčerpávajícím způsobem, ale po zkušenostech získaných při sběru podkladů spíše tak, aby bylo zachyceno vše důležité, aby mohla být také využita jako startovací bod pro případné následovníky.
|
|
|
Československé vojenské cvičení v roce 1936
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tématem této práce je československé vojenské cvičení v roce 1936. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola se zabývá vznikem československé armády, obdobím 1918-1932. Další kapitola se soustřeďuje na reorganizaci armády, na léta 1932-1936. Třetí kapitola je potom věnována branné moci druhé poloviny 19. st., manévrům za časů císaře pána. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na samostatné závěrečné vojenské cvičení v roce 1936, a dále zkoumá přípravy, průběh i vyhotovené poznatky z největšího meziválečného cvičení čs. armády; kapitola pátá přibližuje rozhodčí službu na cvičení. Šestá kapitola pojednává o zahraničních delegacích na manévrech a konečně kapitola sedmá, poslední, se věnuje problematice stanoviska a reakce čs. tisku a veřejnosti.
|
|
|
Příčiny mnichovské kapitulace v roce 1938
VOSÁHLO, Jan
Bakalářská práce Příčiny mnichovské kapitulace v roce 1938 vysvětluje historické příčiny, které vedly k Mnichovské dohodě, která byla zásadním dějinným zvratem před druhou světovou válkou. Cílem práce je popsat příčiny které vedly k přijetí Mnichovské dohody dne 29. září roku 1938. Dané příčiny budou rozebrány ze čtyřech hlavních pohledů a to z mezinárodního, vnitrostátního, vojenského a morálního. Tato práce bude mít využití v pedagogické oblasti jako dokument shrnující a vysvětlující tuto událost, která až do dnešních dnů není pro českou společnost uzavřená.
|
|
|
FRANTIŠEK MACHNÍK - život agrárního politika a ministra národní obrany
KOPECKÝ, Lukáš
Předkládaná diplomová práce přibližuje životní osudy posledního politického ministra národní obrany první Československé republiky Františka Machníka. Jako představitel agrární strany byl jedním ze symbolů armády 30. let. V době celoevropské snahy o zoufalé udržení versailleského mírového systému včas pochopil, že možný nový vojenský konflikt je zcela reálný. Stal se propagátorem brannosti národa, zpopularizoval armádu před veřejností a nadchl pro ni tisícovky lidí. Armádě dal techniku i zákonnou oporu. Výrazně se podílel na finančním zajištění stavby pohraničního opevnění. Práce se vůbec poprvé snaží zmapovat Machníkův život od dob studií přes učitelskou a ředitelskou práci k činnosti poslanecké. Všímá si jeho brzkého vstupu do agrární strany a zapojení se do práce Agrárních akademiků. Tříletá ministerská kariéra akcentuje především dva výrazné momenty - Zákon na obranu státu a tzv. Machníkův výnos. Druhá světová válka pak přinesla Machníkovi první utrpení v podobě vyšetřování gestapem a následný rozsudek smrti, posléze změněný na doživotí. Dále se autor zabývá poválečným vyšetřováním a procesem u Národního soudu v roce 1947. Na něj navazuje komunistický proces z roku 1952 a pětiletý trest vězení. Nakonec si práce všímá smutného stáří Františka Machníka po amnestii z roku 1953.
|
host ::
RSS.